Moc rád bych spolupracoval s Viktorkou opět v první lize, říká Alois Neuman, šéf bezp. agentury

23. 3. 2021 | Wear

Alois Neuman na Žižkově vyrostl a Viktorku chodil povzbuzovat do hlediště už jako kluk. Později vybudoval firmu, která dnes dohlíží na bezproblémový průběh zápasů. Jedno se ale nezměnilo. Jeho láska k Viktorce.

Lojzo, kořeny vaší rodiny jsou na Žižkově prorostlé hodně hluboko.

To ano. Já jsem tu už čtvrtá generace. Můj děda byl obrovský Žižkovák, kterého znal celý dolní Žižkov, byl tady obrovská persona. On pak, shodou okolností, organizoval v Praze pro Pragosport velké akce a moje máma tam prodávala vstupenky. Takže ty organizační geny jsem určitě zdědil po něm.

Vybavíš si svůj první zápas na Viktorce coby divák?

Naprosto přesně. Bylo to 19.listopadu 1995 proti Českým Budějovicím a vyhráli jsme 4:0. Mám dokonce ještě schované lístky.

A první zápas pracovně?

Ten přišel o 11 let později. 12.září 2006 s Ústím nad Labem.

Vybavíš si, kolik těch pracovních zápasů přibližně bylo?

Jsou jich stovky. Loni jsme měli 15 let výročí od založení firmy, tak jsem dával dohromady veškerou naší historii. A když si vezmeš, že jsme v jednu chvíli dělali třeba 3 fotbalové kluby a k tomu reprezentaci, tak to naskakuje. Přes tisícovku jsme se ještě nepřehoupli, ale zápasů budou stovky.

Co ty a sport?

Ač na to teď už nevypadám, tak moje velká láska byl běh. Já byl vždy vytrvalec. Sprinty mi nic neříkaly, ale běhal jsem dlouhé tratě. Byl jsem na přespolní běhy a takové věci. A možná, ale to si teď nejsem jistý, držím dodnes rekord na Žižkově ve vrhu koulí. Tenkrát se tam na mě byli podívat i z atletického svazu a řekli mi, že když hodím 16 metrů, tak mě berou do juniorské reprezentace. Hodil jsem 15,72. Když se dívám na dnešní dobu, tak jsme měli obrovskou výhodu. Byli jsme pořád venku. Neměli jsme žádné počítače, nebo mobily, to tehdy teprve začínalo. My prostě byli pořád venku, někde běhali, na něco jsme si hráli. Neslezli jsme ze hřišť. Ta hřiště tam jsou pořád, ale jsou prázdná, nikdo si na nich nehraje.

Jaký je tvůj vztah k fotbalu?

Já jsem se dostal k fotbalu vlastně docela pozdě. V sedmi letech jsem při nehodě přišel o tátu a úplně se mi změnil život. Táta měl fotbal rád, ale přivést mě k němu už nestihl. Poprvé jsem začal kopat do míče v klukovských partách. Kamarádi mě většinou postavili do brány, ale mě to nevadilo, chytat mě bavilo. Já jsme gólmany vždycky obdivoval. Můj velký vzor byl Petr Kouba.

Kdyby si měl říct jedno gólmanské jméno, které ti za tvojeho působení ve Viktorce nejvíce přirostlo k srdci?

No on byl Petr pak ve Viktorce, takže to je odpověď jasná. Byl to pro mě splněný sen. Kdybych to měl brát kamarádsky, tak samozřejmě Olda Pařízek. To nemohu jmenovat nikoho jiného. To naše kamarádství je úplně úžasné a trvá dodnes.

Jsi schopný sledovat zápas při práci?

Tohle bylo hrozně těžké na začátku, protože víš, že musíš přepnout z fanouška do pracovníka. A pokud to chceš dělat profesionálně, tak nemáš na výběr. Fotbal si moc neužiju. Teď jsem samozřejmě v trochu jiné pozici. Mám tady lidi, kteří řídí bezpečnostní týmy, takže když je zápas nerizikový, tak se třeba na chvíli zakoukám. Ale stejně je tam ta pracovní deformace, protože neustále hlídáš, koukáš se a právě tyhle nerizikové zápasy mohou být zrádné.

Když dá Viktorka gól, zakřičíš si, nebo se to snažíš profesionálně uhlídat?

Asi záleží, kde jsem. Jestli je to na venkovním, nebo na domácím zápasu. Vždycky mám, samozřejmě, radost, je to můj klub.

Jaký byl zatím nejtěžší zápas na Viktorce po pracovní stránce?

Když u nás Slavia slavila v roce 2009 titul. To byl masakr. U nás na stadionu bylo 8 000 fanoušků a všichni před branou se chtěli dostat dovnitř. A druhý, když Franta Straka podepsal Slavii a hrál u nás první zápas.

Lojzo, kdy uvidíme agenturu Ali21 zajišťovat ligový zápas Viktorky Žižkov?

Kdyby to záleželo jenom na mě, tak už tam jsme (smích). Já doufám, že co nejdříve, jen nevím kde. Jestli postoupíme a náš stadion nebude mít licenci na první ligu, tak je to jednoduché. Neumím si představit, že bychom hráli v Mladé Boleslavi, nebo jinde.

Kdyby si ze své pozice mohl promluvit do návrhu nového stadionu, co bys, z pohledu bezpečnosti, autorům doporučil? Na co bys je upozornil?

První, na co bych se architekta zeptal je, zda někdy už nějaký fotbalový stadion navrhoval, protože pokud řekne, že ne, že navrhoval něco jiného, tak to bude první ,,problém´´. Musel bych mu pečlivě vysvětlit, o čem je naše práce. Stadion totiž není jen stavba. Musí se tam pohybovat lidi. Bavíme se i o servisu, tj. nedostatek toalet, nedostatek místností pro pořadatele, šíře koridorů atd. Těch bezpečnostních věcí je tam opravdu hodně, UEFA na to má obrovský manuál. Delegáti pak mají několik kritérií na jejichž základě hodnotí stadion i celý průběh zápasu. Např. nový stadion Karviné je velmi povedený.

Lojzo, děkuji za rozhovor a ať se brzy v té lize společně setkáme.