Kouč Petr Mikolanda: Atraktivní hrou se chceme probojovat mezi adepty na postup

15. 6. 2018 | Martin Svoboda

Hráčům Viktorie Žižkov končí sladké období odpočinku, v pondělí je na prvním srazu na hřišti v Dubči přivítá zcela nový realizační tým v čele s mladým ambiciózním trenérem Petrem Mikolandou.

Třiatřicetiletý bývalý mládežnický reprezentant a velký talent, kterého v kariéře zabrzdily vážné zdravotní problémy, je s žižkovským klubem spojen od mala pupeční šňůrou. Začínal zde svojí profesionální kariéru a po anglických štacích ve West Ham United a dalších klubech z nižších soutěží na Ostrovech se vrátil v roce 2010 pod Vítkov, kde se pokusil i přes nedoporučení lékařů pokračovat v závodní činnosti ve druhé lize.

Příběh fotbalisty Petra Mikolandy končí rozhodnutím věnovat se profesionálně trenérské kariéře.

A v té kráčí směle kupředu. Po úspěšných létech strávených u mládeže Slavie Praha, korunovaných letošním titulem týmu U16, ho nakonec dovedla poprvé v životě na post hlavního trenéra v seniorské kategorii.

Jak se vaše nové angažmá rodilo a co pro vás premiérový post hlavního trenéra u týmu dospělých znamená?

Já tuhle prací dělám už 11 let, jako hlavní trenér mám zkušeností dostatek, ale je pravda, že u chlapů se objevuji na tomto postu poprvé. V minulosti jsem u áčka Viktorky působil za trenéra Csaplára nebo Pulpita. Takže je jasné, že prostředí na Viktorce dobře znám včetně její vnitřní struktury od mládeže, což je bezesporu výhoda. Určitě nejsem cizí ani pro fanoušky.

Jste ve svém věku nejmladším trenérem v tuzemských profesionálních soutěžích. Jak se tato skutečnost může na vašem novém angažmá projevit? Neobáváte se třeba složitější komunikace se staršími hráči?

Je mi jasné, že se bude říkat, jestli na tohle sousto mám. V Česku se pořád řeší věk trenéra. V Německu už jsou v myšlení na toto téma dál. Každopádně jsem na práci hlavního trenéra po všech stránkách připraven. Ať už z předešlých let, anebo neustálým trenérským vzděláváním doplňovaným stážemi u renomovaných klubů. Chlapi jsou chlapi, to má jistě jiná specifika, a je to další krok v mé kariéře kupředu. Pořád je to ale fotbal, a tam mám už své věci zažité. Co se týče komunikace se staršími hráči, nevidím v tom žádný problém. S nejstarším Mírou Podrazkým se dobře znám. Zde opět říkám, že bude moje znalost prostředí výhodou, a že zapuštěné kořeny na Žižkově využiji beze zbytku.

Jaké úkoly jsou teď před vámi? Dostal jste od vedení klubu nějaké jasné výsledkové mety pro příští ročník FNL?

Poprvé se sejdu s týmem toto pondělí a začneme komunikovat. Uvidíme, jak budeme vypadat po prvních zápasových testech. Kádr se buduje s hodně novými tvářemi, a já jsem rád, že jsem dostal pravomoc rozhodnout i o svém realizačním týmu. V tom už mám jasno. Pak už zbývá, aby si vše co nejrychleji sedlo, aby charakter týmu šlapal.

A co výsledky? Které umístění od vás vedení očekává?

Konkrétně to teď takhle nestojí. Když se podíváte na obsazení druhé ligy a na aspiranty na postup, bude to těžký ročník. Vyjmenuji vám dobře tucet týmů, které se o to budou pokoušet. K tradičním ligovým baštám z Brna, Hradce, Budějovic a Jihlavy letos přibudou i zvedající se celky třeba Vlašimi nebo Pardubic. A do této společnosti bychom rádi pronikli i my. A to je přání i vedení klubu. Na Žižkov se musí vrátit atraktivní útočný styl. Půjde mi hodně o diváky, třeba ať ztratíme body, ale až po boji a krásném zápase.